• Kdo je tajemná mluvčí hejtmana Haška?
• Žena, která se z kulturáku v Mariánských Lázních prodrala k premiérům.
• S marketingem pomáhala například straně LIDEM: „Byli jsme chudá a nezkušená strana. A ona nám svého času dost pomohla,“ vzpomíná tehdejší šéfka strany Karolína Peake.

Příhoda stará několik let: manažer velké firmy potřeboval vědět, jakou šanci má jeho firma v zakázce vypsané krajským městem. Podařilo se mu získat telefon na člověka, který by prý mohl pomoci, a následovala schůzka v Mariánských Lázních. V malé podkrovní kanceláři se mu představila korpulentní dáma, která neustále telefonovala − a vytrvale někoho do mobilu peskovala: mimo jiné i starosty a primátory.

Byla to Jana Mrencová, žena, kterou ještě donedávna nebyl důvod znát − než se objevil případ neexistující mluvčí jihomoravského hejtmana Michala Haška z ČSSD, který Mrencové − vystupující pod smyšleným jménem − zaplatil 3,7 milionu jako své mluvčí. Ačkoliv podle svědectví nic nedělala.

Příběh Mrencové je ale mnohem pestřejší: z řadové zaměstnankyně předlistopadového kulturáku v Mariánských Lázních se dokázala propracovat až do těsné blízkosti premiérů, ministrů a byznysmenů a díky svým kontaktům ovlivňovat politiku i vydělávat velké peníze. To vše s pověstí mimořádně schopného člověka, kterého je třeba se bát, protože po 20 letech v politickém zákulisí na každého něco ví.

„Mě by zajímalo, co je na tom tak důležitého, kdo pro nás pracuje,“ diví se dotazům na Mrencovou šéf komunistů Filip. „Paní Mrencová spolupracuje s mnoha lidmi z elity, jako jsou politici, herci nebo biskupové. Je to klasický marketing, na němž není nic nezákonného,“ říká Hašek.

Uměla zařídit fajn schůzky. I křičet

Informace, že hejtman Hašek rozesílá novinářům zprávy jménem neexistující Lucie Proutníkové, se objevily v MF Dnes už před měsícem.

HN navíc zjistily, že lobbistku Mrencovou si podobně utajeně najímají i komunisté, podle jedné smlouvy dokonce za milion ročně. Nezodpovězeno ale pořád zůstává to hlavní: čím je vlastně pro Haška i špičky KSČM tak cenná? Mrencová svého času pracovala pro politiky téměř všech stran.

A čím je tak nebezpečná, že ji musí schovávat za pseudonymy?

Od třiašedesátileté Mrencové odpověď nepřijde − mobil nezvedá a na esemesku se žádostí o rozhovor odpověď nepřišla.

Je proto nutné vydat se v čase zpět do doby, kdy Mrencová začala pronikat do velkého světa, přes soutěž Missis čili volbu královny krásy z řad matek s dětmi.

Mrencová tohle klání v 90. letech vymyslela, organizovala a sháněla na něj peníze. Do porot pak nominovala politiky a podnikatele − což byl základ jejích pozdějších výborných kontaktů.

Organizovala také třeba Chopinovské nokturno, zaměřené na vážnou i populární hudbu, které se v roce 1997 přesunulo z Mariánských Lázní na pražský Žofín, se silnou společností
Chemopetrol jako sponzorem a pod
záštitou tehdejšího ministra práce za
ODS Jindřicha Vodičky.

Potom už šla rychle nahoru: sama se nabídla ČSSD, že jí pomůže se sněmovními volbami v roce 1998 − hlavně v regionech, kde znala už z dřívějška hodně politiků. Když se pak stal sociálnědemokratický šéf Miloš Zeman premiérem, zajišťovala PR jemu i jeho ženě nebo ministru financí Ivo Svobodovi a později také mladému premiérovi Stanislavu Grossovi. Také se ale množily stížnosti firem, že jim Mrencová dluží peníze − za služby, které slíbila, ale nedodala.

Při pátrání po minulosti a podnikání Mrencové je typické, že málokdo chce mluvit veřejně. Většina dotázaných se ale shoduje na tom, že v oblasti politického marketingu, PR nebo organizování volebních akcí (například pro komunisty v roce 2010) nedělá nic zvláštního.

Vždycky prý uměla výborně od politiků odclonit nepříjemný zájem bulváru nebo jim otevřít dveře do měst.

Když se v roce 2012 odtrhla od Věcí veřejných skupinka poslanců a založila vlastní stranu LIDEM, Mrencová byla u toho − stejně jako u předchozí spolupráce s VV. „Byli jsme chudá a nezkušená strana. A ona nám svého času dost pomohla,“ vzpomíná tehdejší šéfka strany Karolína Peake, jak Mrencovou využívala třeba při výjezdech do regionů − například když politik potřebuje do médií dostat fotku s ředitelkou pečovatelské služby nebo z návštěvy nemocnice. „Dokázala zařídit taková ta fajn setkání, pozitivní PR,“ vysvětluje Peake, která zároveň dodává, že Mrencová je „zvláštní osobnost“.

Práce pro oba protikandidáty

Proč? Zřejmě nejen kvůli tomu, že − jak dokládají její bývalí spolupracovníci − neustále visí na telefonu a je schopná jednomu člověku volat i padesátkrát za den. Nebo že velmi často křičí a nadává. Podle dalších lidí z dnes už mrtvé strany se ale časem snažila LIDEM řídit a dělat svou vlastní politiku. Ze stejného důvodu s ní přerušil kontakty i expremiér Jiří Paroubek v době, kdy vedl sociální demokracii.

A na podobnou rozpínavost si před květnovým sjezdem stěžovali i někteří odbojní komunisté.                                                                         

Když František Podlipský kandidoval v roce 2008 za KSČM do Senátu, poznal Mrencovou, která mu zařizovala kampaň, ještě z jiné stránky. Vlastně náhodou zjistil, že Mrencová zároveň pracuje i pro jeho protikandidáta. Podlipskému také slíbila vydat kuchařku s recepty, kterou bude rozdávat voličům. Nikdy však přes urgence neviděl víc než pár výtisků. „Dodnes mám dojem, že nechala vytisknout dvě tři knížky a shrábla peníze,“ uvažuje Podlipský, kam se podělo přes 40 tisíc korun.

A vzpomíná, jak jednou seděl v kanceláři u Mrencové, když někdo volal kvůli informacím o bývalém premiéru Grossovi.

Krabice plné informací

Mrencová hned vytáhla krabici s Grossovými materiály − a takové bedny prý měla na řadu politiků. „Nacpané byly vším možným, od soukromého života až po veřejné záležitosti,“ líčí Podlipský. Někteří politici a političtí marketéři nyní tvrdí, že Mrencová „model 2016″ je už jen stínem té nabuzené podnikatelky, která je na nohou od čtvrté ranní a neúnavně všechny staví do latě. A že smlouvy s Haškem nebo komunisty jsou už jen dozvukem nejlepších časů, kdy její firma vykazovala ročně tržby kolem 50 milionů. Ústup Mrencové navíc uspíšil případ z předloňského podzimu.

Tehdejšímu místostarostovi Petru Horkému z ČSSD v říjnu zazvonil telefon a následoval, jak později vzpomínal u soudu, „poměrně zmatený telefonát“. Volala mu Mrencová, a protože policisté Horkého odposlouchávali v jiné kauze, je přesně zaznamenané, co zaznělo: Mrencová sdělila Horkému, že se chystá „megaprůser“ − kritický článek v MF Dnes,
který Mrencová dokáže za 25 tisíc zastavit.

Druhý den Horkého zadržela policie i s penězi (musel si nejprve vyměnit dolary, protože tolik najednou v korunách neměl) před schůzkou s Mrencovou. Oba dostali na jaře nepravomocně podmínku za korupci. Koho − a jestli vůbec − se snažila Mrencová uplatit, nebo zda si vše jen vymyslela, se u soudu nezjistilo. Soudce Jiří Kutílek odmítl Horkého obhajobu, že peníze měly sloužit k prodloužení smlouvy s Mrencovou, která se politikovi starala o veřejný obraz. Stejně jako výpověď Mrencové, jež tvrdila, že za 25 tisíc chtěla zadat inzerát v Horkého prospěch.

„Úplatek se dá v účetnictví snadno skrýt, když představuje úhradu za poradenské služby, které se neuskuteční, a proto soud shora podrobně popsané obhajobě obou obžalovaných neuvěřil,“ rozhodl soudce Kutílek.

(Zdroj: http://archiv.ihned.cz/c1-65396340-kdo-je-haskova-tajna-mluvci-zena-ktera-casto-krici-pracovala-pro-premiera-a-o-kazdem-neco-vi? Kresba: Pavel Beneš, Hospodářské noviny)