Nádraží možná poslouží radnici
Budovu mariánskolázeňského nádraží musí obdivovat snad každý. Líbí se místním a osloví i turisty, kteří do města přicestují vlakem. Pak však přijde zklamání – objekt je téměř prázdný. Mariánskolázeňští radní teď uložili tajemníkovi, aby projednal možnost využití prostor nádraží pro některé odbory městského úřadu s vlastníkem SŽDC a Grandi Stazioni. To by se týkalo období, kdy se bude radnice opravovat, případně stavět zcela nová budova.
Trápí nás havarijní stav radnice, který budeme muset již brzy aktivně řešit. Po dobu opravy současné radnice – případně po dobu stavby té nové – budeme potřebovat odbory přesunout jinam. A prázdné nádraží k tomu vybízí. Jsou to nádherné prostory a je velká škoda, že nejsou využité,“ posteskl si starosta Mariánských Lázní Petr Třešňák. „Navíc doufám, že bychom mohli inspirovat podnikatele. Viděli by, že je nádraží nejen atraktivním místem, ale dá se také efektivně využít,” vysvětlil.
V případě, že by se subjekty domluvily, přesunuly by se do volných prostor nádraží především odbory, které potřebují stále komunikovat s veřejností.
Nádražní budova byla postavena v roce 1872 a o 30 let později prošla přestavbou v secesním stylu. Poslední velká rekonstrukce proběhla v letech 2008 až 2011, kdy došlo k opravě staniční i historické budovy. Mariánskolázeňské nádraží je jedním ze tří železničních stanic (Praha Hlavní nádraží, Karlovy Vary Dolní nádraží a nádraží v Mariánských Lázních) zařazených do pilotního projektu česko-italské společnosti Grandi Stazioni, v jehož rámci má být provedena jejich revitalizace a následná správa po dobu 30 let. (Veronika Drobečková)
•Rada města uložila tajemníkovi MěÚ jednat se společností Grandi Stazioni a Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) ve věci možného pronájmu nebytových prostor nádraží v Mariánských Lázních pro účely přesunu odborů MěÚ. Lidem se nápad líbí, ale přesto by preferovali občerstvení a bankomat, ale to asi není v kompetenci města a se společností Grandi Stazioni se velmi těžko komunikuje.
Tajemníka Jiřího Šrámka jsme se zeptali na jeho názor: „Z mého pohledu se nejedná o šťastné řešení. Je to řešení situace, kdy bude třeba v případě rekonstrukce část úřadu vysídlit. Co se týká umístění na nádraží, proti tomu nemám námitek. Co se týká pracovního prostředí, situace je jiná. Něco jiného je, když čekáte chvíli na konkrétní spoj, než když tam máte pobývat 8 hodin denně. Narážím na provoz nádraží (hlášení, brždění vlaků, rozjezdy, houkání). Neznám situaci uvnitř objektu a nemohu posoudit hladinu hluku. Úředník by v tomto prostředí musel být minimálně 8 hodin denně. Nicméně budou jednání s majitelem objektu a v případě zajímavé nabídky na pronájem prostorů budeme uvažovat o možnosti přestěhování do budovy nádraží. Ovšem to s sebou ponese i finanční náklady na přesun a vybavení prostor. Ve hře jsou ale i další varianty.“ (dkp)
