Z našeho televizního archivu chceme každý týden přiblížit, co se před 20. lety událo v našem městě. Jaké kulturní akce se pořádaly a co v té době trápilo naše občany a jak si s tím poradili naši zastupitelé na radnici.
| Pohled na Mariánské Lázně |
|
| kliknutím obrázek zvětšíte |
|
Z našeho televizního archivu chceme každý týden přiblížit, co se před 20. lety událo v našem městě. Jaké kulturní akce se pořádaly a co v té době trápilo naše občany a jak si s tím poradili naši zastupitelé na radnici.
Reportáž z roku 2004 je již 18. letou minulostí, ale její poslání a účel platí i v dnešních nelehkých dnech.
Pro pamětníky z našeho televizního archivu uvádíme reportáž před 18. lety z Novoročního výšlapu na Podhoru v roce 2004.
Je to sport, který komunistický režim padesátých let vymazal ze seznamu oficiálních sportů. Otřásly jím čistky i zavírání hřišť, obnovit ho pomáhal i nadšenec, který se zaštiťoval svým členstvím v KSČ. Historii tohoto sportu u nás v druhé polovině dvacátého století přibližuje vyprávění Prokopa Sedláka, celoživotního golfisty, jehož otec spoluzakládal v roce 1928 klub v Líšnici. Autor foto: fotoarchiv Prokop Sedlák Golf se na českém území hraje už docela dlouho. Nejstarší golfová hřiště vznikla ještě před první světovou válkou, v Mariánských Lázních a Karlových Varech. A také soukromé hřiště u rodinného sídla Ringhofferů ve středočeských Volešovicích. Baron František Ringhoffer IV. stál i u zrodu prvního českého veřejného klubu, Golf Clubu Praha. Vznikl...
Kromě stého výročí založení Československa uplyne 21. srpna také padesát let od invaze vojsk Varšavské smlouvy. Ta v roce 1968 v čele s armádou Sovětského svazu ukončila období politického uvolňování, dílčí liberalizaci socialistického režimu a zahájila období tvrdé normalizace. Na srpnové události vzpomíná i tehdy osmnáctiletý Zdeněk Buchtele. Nekonečný had obrněnců, tanků a další vojenské techniky se táhl v Drmoulu Plzeňskou ulicí od Velké Hleďsebe a Sekerskou ulicí, kde na Panském vrchu vozidla v čele kolony na několik hodin zastavila. Část vojska se usadila na výjezdu z Velké Hleďsebe na Cheb – v místech, kde se dříve napojovala silnice z obce Krásné....
O d devadesátých let měnil vlastníka a chátral. Objekt Lesní Mlýn, známější možná jako Donbas, koupila v srpnu letošního roku stavební společnost Pentas, která plánuje postupnou rekonstrukci. “Jsme stavební společnost s pětadvacetiletou tradicí a stejnou dobu se zabýváme obdobnými rekonstrukcemi. Mariánské Lázně máme rádi a tohoto domu se nám z profesního hlediska zželelo,” uvedl jednatel společnosti Pentas Pavel Kučeravý. Na kolik vyjde komplexní rekonstrukce, zatím není jasné, protože probíhají průzkumné práce a sondy. “Snažíme se nejdříve proniknout do hotelu, protože areál je po období, kdy byl prázdný a zanedbaný a je skoro nepřístupný, takže se snažíme co nejdříve zjistit...
Představitelé Karlovarského kraje se sešli 10. července s odborníky na lázeňství a balneologii a diskutovali na téma strategického směřování obou odvětví v Karlovarském kraji. Hovořilo se především o obnovení vědecko-výzkumného balneologického ústavu, který v regionu dlouhodobě chybí, a o tom, že by kraj měl mít roli lídra v oblasti rozvoje balneologie a lázeňství v regionu.
Letos v květnu uplynuly dva roky od úmrtí Richarda Švandrlíka. Zanechal ale po sobě nesmrtelnou stopu, která nedovolí, aby Mariánské Lázně na svého vlastivědníka zapomněly. Povídali jsme o něm s jeho nejmladším synem Davidem. Kdy a odkud přišel Váš otec do Mariánských Lázní? Tatínek se narodil v Praze na Žižkově a po ukončení studií dostal v roce 1957 povolávací rozkaz na dva roky do Mariánských Lázní. Po skončení vojenské povinnosti zde zůstal a pracoval sedm let jako horník v uranových dolech Zadní Chodov, na šachtě Vítkov. Byl inženýr ekonom, jak se dostal k historii? V šedesátých letech si našel...
Bezmála devět desetiletí patřil rohový obchodní dům Baťa k dominantním budovám centra Mariánských Lázní. Památkově chráněný unikát funkcionalistické architektury vzniknuvší ze součinnosti projektu dvorního Baťova architekta Vladimíra Karfíka a známého lázeňského stavitele Karla Guta, zůstal po celých 85 let věrný svému původnímu účelu, a to prodeji obuvi. K nemilému překvapení místních občanů bylo statiky v roce 2014 oznámeno, že nosná železobetonová konstrukce budovy je v havarijním stavu. O dva roky později byl z důvodu bezpečnosti a vysoké finanční náročnosti sanace objektu palác Baťa definitivně zbourán. 1931: Městský úřad odepřel Baťovi stavební povolení Přenesme se do doby, kdy se historie...
Starší generace může zavzpomínat, ta mladší si pak zkusit představit, jak to to vypadalo v areálu Arniky na konci osmdesátých let 20. století.
Roh parku proti hotelu Bohemia, vedle křižovatky zvané „U hodin“, byl poprvé využit pro postavení pomníku v roce 1913, kdy zde byl odhalen bronzový pomník mariánskolázeňskému starostovi Augustu Herzigovi. V říjnu 1943 byl pomník odvezen vlakem do Podmokel, kde byl roztaven a bronz použit na válečné účely.Koncem války zde bylo na krátkou dobu umístěno sousoší „Matka s dítětem“, které v roce 1950 (51?) nahradila socha J. V. Stalina, v nadživotní velikosti. Byla trnem v oku mnoha občanům, a tak její tvář kdosi v roce 1953, kdy Stalin zemřel, polil nesmytelným inkoustem. Nad sochou byl postaven stan a pod ním probíhalo odbrušování poničené části obličeje. Až teprve...
Místní dialekt na pohlednici Moc hezký snímek před nádražím, z počátků tramvaje, někdy brzy po roce 1902. I podle toho, že na pohlednici je místní dialekt „Fahr ma mit da Elektrisch´n af Mariabod ?“, spisovnější překlad v nadpisu. Vpravo je hotel EISENBAHN, později U NÁDRAŽÍ. Zbořen někdy kolem 1960. Hlouček lidí stojí na počátku dnešní Husovy ulice. Dále vlevo pak pěkný hrázděný domek, ten vzal za své těsně po válce. K čemu sloužil, nevíme. Dnes je zde park. Dále vlevo budova, kde později postaví hotel CENTRAL. Po 1945 hotel neobnoven, budova dlouho prázdná, pak upravena na kanceláře. Tuším někdy...
Podle pamětníků se událost seběhla koncem války, v roce 1945. Přesný den není zjistitelný. Nejspíš to bylo koncem dubna, kdy osvobozovací armády byly u Chebu. Pan Janovský o tom vyprávěl: „Od Chebu k městu přiletěl (patrně sólo, pozn. V.K.) letec při průzkumu ve Spitfire. Při letu zpozoroval německé vojenské nákladní auto jedoucí od Hleďsebe do města. Rozhodl se vůz napadnout. Musel však provést otočku, aby nalétl v ose silnice. Než manévr dokončil, řidič využil nejbližšího domu. Zajel autem za dům. Letec proto vozidlo napadl přes roh domu.“ Proto tolik zástřelů v rohu domu. Ale dostala to i střecha, jak...
